Surfuju po facebooku. Ordinace … aáá …už ho zase napadají.... Jak jinak. Je to pořád stejné. Míra netolerance je v nás obrovská a na mě po čtení různých diskuzí na internetu padá vesměs smutek. Napadání a osočování nemá hranic. Ve jménu svobody vlastního názoru jsou překračována veškerá společenská pravidla, diskuze se mění na útočné a často vulgární monology bez ohledu na intelekt diskutérů. Před volbami jsem vymazala z přátel na facebooku lidi, kterých jsem si považovala, ale jejichž proměnu v lítou zfanatizovanou smečku jsem neustála. Obecně snad nic nespojuje lidi líp než odpor a iracionální nenávist, nic neudělá z inteligentního člověka většího hlupáka, součást tupého davu.
Stále se potřebujeme vůči něčemu nebo někomu vymezovat. Jednou nemáme rádi reklamy, jednou důchodce, jednou bohatší než my, úspěšnější, chytřejší, … barevnější … jinačí. Tolerance není projevem lidí bez názoru, jak se dnes rádoby vtipně říká, tolerance je projevem moudrosti. Je to bohužel úkaz, který pomalu vymírá. Na její místo se dostává zášť a pomalu přebírá otěže dostavníku, který nás veze k močálům nejisté budoucnosti. Táhnou ho však lidé, my… a to je i šance, kterou si můžeme navzájem dát. Začít ale musíme každý u sebe … a kdy, když ne právě teď? :)