Podzim s sebou už letos přinesl první mrazíky. Štípavě mrazivo a vlezle nevlídno ovládlo i jednu malou skupinku fanoušků. Ve statusech volají po zrušení Ben clubu a na fanny nenechávají nit suchou. Rozbíjí prý jejich krásná facebooková přátelství, promlouvá jako ďábel skrze jejich pravé přátele, díky nimž konečně pochopili, kdo za všechno špatné může. "Pryč s ní," volají a sepisují svá jedovatá poselství světu. Jeden by až podlehnul depce, pozorujíc to malé, zlomyslné, nepřátelstvím zaslepené hemžení, které spojuje vidina jasného škůdce a boje za jeho odstranění. Pak se začervená přicházející zpráva. Jedna, druhá ... s podporou lidiček, od kterých by to člověk nejmíň čekal. Jako klávesy zvedají se jedno po druhém okénka chatu. Za chvíli se nevejdou na obrazovku. Ahoj, jak se máš? Čauky! Ahooj, co děláš. A prosím tě fanny nevíš... Známá i neznámá jména míhají se mi před očima. Vím... chvíli si dokonce připadám jako kočka, pyšná na své mláďata. Vím, že něco funguje tak, jak má... Přichází radost a s ní chuť zase něco dělat.